Historie Ukrajiny

Osídlení území dnešní Ukrajiny je doloženo od 5. tisíciletí př. n. l., ze kterého pocházejí nálezy tripolské kultury. Ve starověku spadal jih Ukrajiny na okraj antického světa. Našli bychom tady království Skythů, o jejichž životě vypovídá ve svých spisech řecký historik Hérodotos. Na Krymu a na pobřeží Černého moře vznikaly řecké a později gótské kolonie. Střední a severozápadní Ukrajina se pak stala oblastí etnogeneze Slovanů. Dějiny Ukrajiny

Ve druhé polovině 9. století se na dnešním území Ukrajiny, v Ruska a Běloruska zformoval první východoslovanský stát, Kyjevská Rus. Jeho nejvýznamnější panovník Vladimír I. přijal roku 988 křesťanství. Po rozpadu státu vzniklo několik samostatných knížectví. Na západě bylo nejdůležitější Haličsko-volyňské knížectví, zatímco jih dnešní Ukrajiny byl osídlen kočovnými kmeny Polovců.

Během 13. století postupně došlo k obsazení části samostatných knížectví tatarskými (mongolskými) nájezdníky. Celá oblast se dostala pod vliv nově zformované tatarské Zlaté hordy, pouze na západ dnešní Ukrajiny tatarská moc nepronikla. Velká část Ukrajiny se s úpadkem Zlaté hordy stala suverénní součástí Litevského velkoknížectví. Na jihu se vytvořil Krymský chanát a východ se dostával pod vliv Moskevské Rusi.

Když roku 1569 došlo k uzavření Lublinské unie, přešla většina ukrajinského území, které spadalo pod Litvu pod polskou moc.

V roce 1648 došlo na Ukrajině k velkému kozáckému povstání, které vedl Bohdan Chmelnický; tomu se podařilo v několika bitvách porazit polská vojska, ale v roce 1651 byl poražen v bitvě u Berestečka. Roku 1654 požádal o pomoc ruského cara Alexeje, čímž se dostal do vazalské závislosti. Boje pak dále přetrvávaly. Perejaslavská rada však znamenala ztrátu suverenity pro ukrajinská území. Nejprve byla v roce 1667 k Rusi připojena většina území Ukrajiny, kromě Haliče a Bukoviny, které získala Habsburská monarchie. Postupně tak Ukrajina přišla o veškerou autonomii. NA konci 18. století byla také zanikla tatarská a turecká moc na jihu. Carevna Kateřina II. Veliká a její rádce kníže Potěmkin založili v nově dobyté tzv. Nové Rusi několik významných měst: mj. Oděsu, Dněpropetrovsk, Simferopol a Sevastopol.

19. století se neslo ve znamení tvrdého národnostního útlaku ze strany Ruské říše a zároveň dobou ukrajinského národního obrození. Nejdříve kulturního, později také politického. Tyto snahy se soustředily především do habsburské části země, kde vládl mnohem liberálnější režim. Současně se pomalu rozvíjelo i hospodářství. Začalo se s výstavbou železniční sítě a masivní těžbou uhlí, rychle rostla města, zejména Kyjev a Charkov.

Na konci první světové války a v průběhu ruské občanské války bylo na části ukrajinského území sestaveno několik ukrajinských vlád. První ukrajinská republika existovala v letech 1917–1919 a zanikla pod náporem ruských bolševiků. V boji o národní samostatnost byli Ukrajinci poraženi. Západní Ukrajina se v letech 1920–1921 stala součástí 2. polské republiky a v roce 1922 vznikla Ukrajinská SSR jakožto řadová republika Sovětského svazu s hlavním městem Charkov, které bylo později přeneseno do Kyjeva. V letech 1926 - 1940 existovala v rámci Ukrajinské SSR autonomní republika Moldavanů.

Roku 1929 se ve Vídni uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti. Ti založili Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN), jež usilovala o samostatný ukrajinský stát a významně zasahovala do dalšího osudu Ukrajiny.

Ukrajina jakožto součást Sovětského svazu byla vystavena tvrdým zkouškám; nejtěžší z nich byl hladomor (ukrajinsky Holodomor) v letech 1932–1933, který byl vyvolán násilnou kolektivizací zemědělství. Tato katastrofa, jež byla zřejmě alespoň zčásti úmyslně vyvolána Stalinovou politikou, je dodnes obestřena nejasnostmi a dohady, neboť stalinský režim o ní přikázal mlčet. Odhady počtu obětí se velmi různí; historici hovoří nejčastěji o 2,5 až 5 milionech mrtvých hladem. Nejhůře byla zasažena střední a jihovýchodní Ukrajina a tehdy částečně ukrajinskojazyčná Kubáň. Menší hladomory postihly Ukrajinu také v letech 1921–1923 a 1946–1947.

V letech 1941–1944 byla Ukrajina okupována Německou říší. Po německé porážce byla k Ukrajině připojena její západní část, jež před válkou patřila Historie UkrajinyPolsku, a dále Podkarpatská Rus, předválečná součást ČSR. V roce 1954 se stal součástí Ukrajinské SSR i poloostrov Krym, jenž byl do té doby součástí Ruské SFSR.Předání tohoto převážně ruskojazyčného území vyvolalo napětí, které přetrvává do dnešní doby. Předání Krymu prosadil N. S. Chruščov. Z Ukrajiny pocházel i jeho nástupce L. I. Brežněv.

V 60. letech pokračovala masivní industrializace a urbanizace především východní části země. Byla zbudována kaskáda přehrad na Dněpru. Rozvoj průmyslu a technologií bez ohledů k životnímu prostředí si vedle znečištění ovzduší vyžádal krutou daň. 26. dubna 1986 došlo na severu země k černobylské katastrofě, nejděsivější havárii jaderné elektrárny v dějinách.

Ukrajinsko-běloruské pomezí je dodnes zamořeno radioaktivním spadem, území v okruhu několika desítek kilometrů muselo být vysídleno.

V roce 1990 byla vyhlášena suverenita Ukrajiny, vyhlášení nezávislosti pak byla následovalo 24. srpna 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Prohlášení nezávislosti bylo potvrzeno referendem téhož roku. Přechod ke kapitalismu, rozklad plánovaného hospodářství a především neschopnost politiků provést ekonomické a politické reformy vedl k několikaletému úpadku ekonomiky, která se vzpamatovala až okolo roku 2000.

Po volbách na konci roku 2004 proběhla v zemi neozbrojená tzv. oranžová revoluce, vyvolaná nesouhlasem ukrajinsky cítící veřejnosti se zfalšovaným vítězstvím proruského Kučmou protežovakandidáta, premiéra Viktora Janukovyče. Revoluce, z níž vzešel prezident Viktor Juščenko, se stala příslibem pozitivních změn, poukázala však na křehkou soudržnost "proevropské" západní a "proruské" východní části země.

 

 

Průvodce Ukrajinou

Zájezdy na Ukrajinu

Základní informace o Ukrajině

Historie Ukrajiny

Památky na Ukrajině

Příroda na Ukrajině

Kultura na Ukrajině

Tipy na výlety na Ukrajině

Ubytování na Ukrajině

Česko-ukrajinský a ukrajinsko-český online slovník

Kde, kam a jak v Ukrajině

doprava krajina lodní navigace pomoc průmysl služby a nákupy statky stavby turistika a zábava ubytování a resorty voda vojenské vzdělání

Hledání

Kraje Ukrajiny

Avtonomna Respublika Krym Dnipropetrovska Oblast' Donetska Cherkaska Chernihivska Chernivetska Ivano-Frankivska Kharkivska Khersonska Khmelnytska Kirovohradska Kyjevská Kyyiv Luhanska Lvivska Mykolayivska Odeska Poltavska Sevastopol Sumska Ternopilska Vinnytska Volynska Zakarpatska Zaporizka Zhytomyrska Ровенская область
 
iDovolená.com - vaše dovolená začíná zde